HOLKA Z ONLINU

23. srpna 2017
Náhledová fotografie v záhlaví stránky. Obrázek je součástí struktury webu a může se vázat k obsahu.

Dnes bych vás chtěla vzít na jedno kouzelný místo. Objevila jsem ho na instagramu a už loni v listopadu jsem si v něm rezervovala jeden květnový víkend. A protože jsem z něj byla tak nadšená, zamluvila jsem ho rovnou dvakrát. I pro naše. Teprve se tam chystají, tak jsem zvědavá, co na to budou říkat.

 

Dobčické rybníčky jsou kouzelným místem, kde můžete strávit víkend, týden, ale já bych tam byla nejradši celou věčnost. Nedaleko vesničky Dobčice uprostřed lesů najdete pět chatek, které jako by vypadly z pohádky. Chatičku Verunku a Madlenku postavil Ing. Arch. Jiří Střítecký. Chatičky Amálku, Sofinku a Tippi Jiřík už má na svědomí jeho syn Jiří, který se o všech pět chatiček s láskou stará teď. Každá chatička má vždy něco speciálního. Chatičky Madlenka a Amálka mají svůj vlastní vor a společnou saunu. Chatička Amálka je navíc vynesena 4,5 metru nad zem v koruně stromu. Chatička Verunka kromě voru a loďky má ještě koupací sud. Když se ubytujete na některém z rybníčků, tak si dokonce můžete ponechat svůj úlovek z místního rybníku. No a tippi Jiřík má svou vlastní solnou saunu. Půjčit si tu můžete kola, koloběžky, prut na chytání ryb a když chcete, tak dokonce dostanete i snídani do postele.

 

Vybrali jsme si tippi Jiřík, které je postavené nad zátokou, ve které si můžete ulovit vlastního pstruha. Tippi je bez elektřiny a využívá vodu z potoka, který protéká kolem. Protože je stoprocentně soběstačné, jsou v něm k dispozici pouze ekologické mycí prostředky (takže já skákala nadšením). Voda pitná není, ale pan majitel vás hned na začátku zásobí barely. No dovedete si představit tu romantiku, když jsme v pátek večer přijeli a následujících pár hodin strávili uvnitř tippi jen při svíčkách. Uprostřed lesů, kde je boží klid.

Jediné, čeho jsme se jakožto děti z města báli, byla kadibudka. Vypadá nádherně, což o to, ale pořád je to černá díra, ke který se prostě nechcete moc přibližovat. Každý večer jsem se modlila, aby se mi nechtělo na záchod uprostřed noci. Já jsem totiž děsný strašpytel a v tý černočerný tmě bych tam sama za nic nedošla. Nakonec to ale nebylo tak hrozný, jak jsme si mysleli a umím si i představit, že u Dobčických rybníčků strávíme víc, jak dva dny.

 

V okolí je spousta míst, kam na výlet. My jsme ale byli tak nadšení z tippi, že jsme stejně strávili většinu času u něj. Slunili jsme se u zátoky, vyzkoušeli jsme solnou saunu s výhledem na louku, hřáli jsme se u kamen, grilovali jsme, opekli si buřty… V poledne jsme si zašli na borůvkové knedlíky do nedalekých Holašovic (i když Dobčice se nám líbily mnohem víc). A po cestě zpátky domů se zastavili v Hluboké. Už teď ale máme v plánu se tam brzy vrátit. Ten víkend jsme si totiž dali předsevzetí, že budeme offline, a byl to ten nejlepší odpočinek za dlooouhou dobu.

 

Pavla Šedivá a její blog HOLKA Z ONLINU

Podobné články