Hotel & Depandance Kopacka

20. ledna 2020
Náhledová fotografie v záhlaví stránky. Obrázek je součástí struktury webu a může se vázat k obsahu.

Baví nás místa, která nejsou na první pohled prvoplánová, ale naopak na ten druhý pohled nás naprosto odzbrojí. A přesně takové místo stojí v Lanškrouně. Je trochu nepochopitelné, jak je možné, že město Lanškroun ještě nepraská ve švech pod náporem turistů a moderních kavárenských povalečů. Kromě řady malých bister a moderních barů tu stojí nádherný zámek s romantickým parkem. Vlastně buďme rádi za to, že město zůstává stále trochu záhadou a při jeho návštěvě ho máte pouze sami pro sebe v celé své kráse. 

 

A to samozřejmě není vše. Najdete tu jedno kouzelné místo a je dost možné, že při procházce městem si ho na první pohled ani nevšimnete. To nejlepší se vám rozprostře až uvnitř. Hned za vstupními dveřmi do zdánlivě rodinného domu se hostům otevírá vzdušný prostor plný nábytku z dob funkcionalismu. Nečekejte ale místnosti zahlcené veteší a omšele zařízenými kousky, prostory jsou naopak velmi vkusné a díky pestrosti barev až překvapivě útulné. K původní budově hotelu byla před nedávnem přistavena depandance, která je nenásilně propojena malým atriem. V nově vybudované části najdete menší pokoje vždy pro dvě osoby s rafinovaně řešeným prostorem. To nejlepší na vás ale čeká v původní části. Apartmány jsou doslova obrovské, až se vám při myšlence na váš jednopokojový byt bude tajit dech. Navíc jsou řešené často trochu atypicky v kombinaci vintage nábytku s industriálním dojmem místnosti tvořící poodhalené dřevěné trámy a odkryté cihlové zdi. Každý centimetr místnosti tu je promyšlený, každý kus nábytku tu má své čestné místo. Je dost možné, že od vaší návštěvy Hotelu Kopacka vás budou moderní minimalisticky zařízené hotely nudit. A nemůže vám to mít nikdo za zlé.

 

Podobu hotelu má na svědomí majitel Michael Kopačka, kterého fascinují 20. a 30. léta 20. století. Vykupuje původní nebo restaurované kousky, které opracovává a obrušuje jako drahé kameny a často je „uzdravené“ posílá zase o dům dál. Nesmíte se proto moc řídit fotografiemi zařízení, které jsou k dispozici na internetu. Může se totiž stát, že zrovna když budete do hotelu přijíždět, jiní hosté si budou právě odvážet křeslo z vašeho pokoje. Nebojte se ale, ihned ho nahradí jiným kouskem z vlastní galerie. A tohle nás tu baví ze všeho nejvíc.

 

Hotel Kopacka je ryze rodinný podnik. Paní majitelka Zirka Kopačková vás při příjezdu přivítá ve skvěle padnoucích šatech a s úsměvem od ucha k uchu, zatímco její manžel bude asi zrovna přestěhovávat pokoje. Potkat tu můžete i jejich syna, konkrétně během snídaně. Sice mají všechny pokoje plně vybavenou kuchyň, ráno si ale nechte snídani naservírovat. Ty jsou mimochodem báječné. Sladké, slané… co vás napadne si můžete nabrat z bohatého bufetového stolu a navíc si objednejte na co máte chuť, právě od nejmladšího z rodu Kopačků a jeho krásné přítelkyně Karin, o které se vší vřelostí paní majitelka tvrdí, že je srdcem celého hotelu. Je libo nadýchaná vaječná omeleta nebo pravé americké lívance s javorovým sirupem? Tady vám splní všechna vaše přání. Možná tu potkáte ještě jednoho člověka, potetovanou mladou maminku Miriam v converskách, která se stará o to, aby v celém hotelu bylo „pěkno“ od sklepa až po střechu. Ještě je tady jeden člen týmu, který zatím vše sleduje zpovzdálí. Toho vám však představí až v dalším jejich novém projektu, který manželé Kopačkovi chystají.

 

Kopacka není kouzelným místem jen pro to, jaké poklady tu najdete, ale především díky příběhu, který za celým místem stojí. Původně tu měla svou cukrářskou dílnu rodina Kalouskových, předků pana majitele Michaela Kopačky. Ten tu jako malý trávil část dětství, s dědečkem společně cvičili na gymnastických kruzích, to proto je můžete vidět zavěšené nad schody. K rekonstrukci objektu manželé Kopačkovi přistupovali velice obezřetně, pečlivě, s citem a přesně tak, jak se o své zákazníky starali jejich předchůdci, budou dnes oni hýčkat vás.  

 

Prohlédněte si webové stránky týdeníku EURO.

Podobné články