06/10/2020

Když máte dobrý nápad, jděte do toho

S Petrem Kotíkem, zakladatelem Amazing Places, jsme si povídali o cestách, které ho čekají, ale samozřejmě i o dnešní situaci v hotelnictví a o cestovatelských trendech. Kdy podle něj přijde obrat k lepšímu a proč lidé stále častěji sázejí na minimalismus a cesty na poslední chvíli?

 

V dubnu jste v rozhovoru pro Forbes říkal, že se hotelnictví a celý sektor bude z koronakrize vzpamatovávat až dva roky. Jak to vidíte dnes?

Vidím to prakticky stejně, i když to prázdniny trochu zkreslily. Na místech mimo Prahu to byla poměrně hodně úspěšná sezona, leckde i úspěšnější než roky předcházející, ale to jsou jenom dva měsíce. Mírný optimismus dostává v posledních týdnech zase na frak, protože roste hrozba různých karanténních opatření a lidé budou logicky opatrnější. Budou méně cestovat nebo to ani nebude možné, a svou roli sehraje i jakási předběžná opatrnost. Pokud nastane nějaký zlom, tak až kolem Velikonoc.

Myslíte, že lidé budou opatrnější kvůli zdravotním aspektům, nebo i finančně?

Řekl bych, že spíš kvůli zdraví, protože finanční stránka na ně teprve dolehne. Tohle bude možná větší problém příští sezonu, kdy se u některých lidí projeví, že nemají práci, nebo ji nemají jistou, anebo situace nějak zasáhla jejich běžné finance. Krize v roce 2008 se v různých segmentech od cestovního ruchu až po stavebnictví taky projevovala ještě dva tři roky poté. 

Z jakého důvodu považujete za pravděpodobný bod zlomu právě Velikonoce?

Když pominu horské hotely a penziony, pro většinu ubytovacích zařízení začíná sezona Velikonocemi. Je to mezník, kdy se ze spánkového režimu převracejí do běžného provozu. Navíc už se testují vakcíny proti koronaviru, a začátkem roku už by mezi lidmi mohla být určitá proočkovanost. 

Máte konkrétní čísla nebo procenta, která by vyjádřila letošní pokles v oboru?

Nedisponujeme tvrdými daty, jaká má třeba Ministerstvo pro místní rozvoj, nicméně v naší síti je dnes přes tři sta míst a samozřejmě od nich máme zpětnou vazbu, a nejen od nich. V Praze je situace naprosto tristní, obsazenost se pohybuje kolem 15–25 procent.

Příčinou je absence turistů?

Ano. A bohužel nemyslím, že to na podzim bude lepší, spíš o něco horší. Přes léto běžely kampaně k posílení domácího cestovního ruchu, ale teď už to tak silné téma nebude. Myslím, že na horách bude zimní sezona docela úspěšná, ovšem na místa, jako jsou Karlovy Vary, Kutná Hora, Český Krumlov, Olomouc a spousta dalších včetně lázní, to může mít velký dopad. Ztráty oproti loňsku půjdou do desítek procent.

Jak této nepříznivé situaci čelit?

Podpůrné programy se už vyčerpávají, takže každý bude muset dělat jen to nejnutnější, případně byznys na pár měsíců zmrazit, možná do těch Velikonoc, a mít jen takové náklady, aby tuhle velkou krizi přežili ještě dalšího půl, tři čtvrtě roku. Je třeba si uvědomit, že spousta hotelů ještě vůbec neotevřela, zvlášť v Praze.

Až se situace zlepší, budou mít k dispozici dost zaměstnanců?

To by neměl být zase takový problém. Nezaměstnanost se sice už druhý měsíc po sobě nezvyšuje, ale to je dáno setrvačností a také opatřeními, která neodpovídají stavu ekonomiky. Vlna propouštění teprve přijde, protože v mnoha podnicích a firmách ještě pořád dojíždějí staré zakázky, jenže nových už tolik není. Dnes máme nezaměstnanost 3,8 procenta a dá se očekávat, že během podzimu a zimy to bude nejméně dvojnásobek. Takže uchazeči by pak mohli být k dispozici. Je fakt, že pracovní trh byl v předchozích letech přehřátý a nebylo kde brát, takže možná bude svým způsobem dobré, když si teď projde ozdravnou kúrou.

Vy jste ovšem nepropouštěli, naopak plánujete další rozvoj, že?

Je to tak. Rádi bychom v nejbližších měsících spustili online rezervační systém, aby si lidé, kteří sledují Amazing Places, mohli snadno zjistit dostupnost konkrétních míst. Dnes je totiž největším minusem našeho projektu to, že lidé, kteří chtějí někam vyrazit už třeba příští víkend nebo za čtrnáct dní, nemohou snadno vyfiltrovat místa, kde mají volnou kapacitu.

Je dnes častou praxí, že se lidé rozhodují na poslední chvíli?

Teď je to velký trend, i vzhledem k okolnostem, protože plánovat cesty do zahraničí měsíce dopředu je rozhodně větší riziko než dřív. Třeba Indonésie zůstává pro zahraniční turisty uzavřená až do konce roku a podobně to má i spousta dalších asijských zemí, takže člověk nemá jistotu, jestli se tam vůbec dostane. Takže se lidé víc rozhodují podle momentální situace a možná i nálady – každopádně je stále běžnější, že shánějí místo, na které můžou vyrazit už za týden nebo za čtrnáct dní. Kromě toho je v posledních letech obrovský trend cestovat po Česku. 

Že by se lidé exotických dovolených už přesytili?

Možná si spíš víc uvědomují, že za hezkými místy nemusí cestovat nijak daleko a že spoustu zajímavých míst mají hodinu dvě od domu. Navíc se výrazně zlepšila kvalita služeb a zážitku. 

V nabídce ale máte i zahraniční místa, byť jsou oproti českým v menšině.

Ano, celý název zní Amazing Places – Kouzelná místa nejen v Česku. Už více než dva roky objevujeme kouzelná místa i na Slovensku, letos jsme se rozhodli nově nabídnout i Rakousko a v dalším plánu bychom chtěli rozšířit záběr na všechny sousední státy. Velmi dobré reference máme na Polsko a v Německu je také spousta kvalitních a pozoruhodných míst, i blízko hranic.

Jakým způsobem „kouzelná místa“ vybíráte?

Subjektivně. Nemáme žádné tabulky ani přesná kritéria, co se týče třeba velikosti nebo vybavení pokoje. Někde není televize nebo minibar, a i tak je pokoj v daleko vyšším standardu nebo je mnohem zajímavější než certifikované pokoje v čtyřhvězdičkovém hotelu. Důležitá je atmosféra a celkový dojem. Hodnotíme i lokalitu a velkou roli samozřejmě hraje i to, jak se nám líbí lidé, kteří dané místo vytvářejí. 

Ubytovací zařízení se vám hlásí sama?

Ano. Dřív jsme je cíleně vyhledávali a hodně nám pomáhali i lidé, kteří nás sledují, ale v posledních dvou letech je trend opačný – místa náš projekt často znají a ptají se, za jakých podmínek můžou být v Amazing Places. Vždycky je osobně navštívíme a pak se snažíme spravedlivě rozhodnout, zda je k nám pozveme. Pokud ano, pak zatím na jeden kalendářní rok.

Stalo se, že jste někoho odmítli?

Stává se to poměrně často. V každé kategorii totiž chceme mít maximálně 40 až 50 míst, a tak jsou některé sekce už plné. Ale vždycky se snažíme komunikovat tak, abychom nepůsobili jako moralisti a elitáři. Některá místa by si zařazení i zasloužila, ale buď už je nemáme kam dát, nebo tomu chybí třeba jen nějaký detail.

Která kategorie je nejvíc nabitá?

Hotely – tam jsme už přesáhli hranici, kterou jsme si stanovili. I kategorie Penziony je už skoro obsazená.

Méně tradiční je kategorie Glamping, tedy „glamour camping“, která zahrnuje chatky v lese, ale i domky v korunách stromů. Je to další trend?

Jednoznačně. Před pěti lety byla v České republice jedna maringotka, kam člověk mohl jet, a dnes jsou jich dvě desítky, ne-li víc. První „strom house“ byl obrovské wow – lidi to ohromně baví, a taky je to jednodušší než postavit dům se základy a veškerým vybavením. Takže jich už přibyla pěkná řádka. Minimalismus je ostatně další trend. Místa zahrnutá v sekci Glamping jsou v přírodě nebo na samotě, často je to jen prostor nezbytně nutný k tomu, aby tam člověk mohl pobýt a užít si to. Zážitek je totiž to nejdůležitější.

Jak přesně funguje byznys Amazing Places? Dostáváte například provize z každého pobytu?

Provize za pobyty zatím nedostáváme, ale až bude fungovat rezervační systém, nejspíš se to změní. Zatím je to tak, že nám místa, která máme na webu, platí měsíčně určitou částku a my jim za to nabízíme i další služby a aktivity. Velmi úspěšné jsou také naše dárkové vouchery. Lidé si můžou pro sebe, v případě firem i pro obchodní klienty nebo zaměstnance, koupit dárkové vouchery v určité hodnotě a pak je použít v libovolném místě. Už teď tyto poukazy akceptuje více než 150 míst a do půl roku to chceme rozšířit v podstatě na všechna. Je to hezký dárek, a navíc má obdarovaný velkou volnost v tom, kde voucher uplatní. 

 

Mluvíte v množném čísle – jak velký tým máte?

V současné době je nás deset a ještě máme minimálně dvě desítky externích spolupracovníků, kteří s námi jezdí na kouzelná místa, fotí, nebo nám třeba pomáhají s kampaněmi. 

Fotíte si všechno sami?

Bohužel ne. Moc by se mi líbilo, kdybychom v budoucnu používali jenom svoje fotky, a na Instagram nebo do časopisů se snažíme dávat co nejvíc vlastních snímků. Běžně ale používáme i fotky od lidí, kteří s námi jezdí nebo kteří nám posílají zajímavé tipy včetně fotodokumentace. 

Amazing Places je úspěšný projekt, vy jste ale původně z jiného oboru. Co byla největší motivace k „přehození výhybky“?

Vzniklo to poměrně spontánně. Pracoval jsem v realitách, pak jsme s manželkou provozovali vlastní hotel, a já jsem v určité životní fázi chtěl získat odstup od toho, co jsem do té doby dělal. Mojí velkou motivací bylo vytvořit něco, co bude bavit nejen mě, ale i další lidi, což se docela daří. Vůbec jsem ale nepředpokládal, že se to takhle chytne. Nešlo mi v první řadě o peníze a o vytvoření obchodního modelu – tahle motivace se přidává až v posledních letech, i díky možnosti Amazing Places rozvíjet a obklopit se ohromně zajímavými lidmi, které ale taky musíte patřičně odměnit a zaplatit. Ale prvotní motivace byla zkusit něco „na zelené louce“ – něco, co tu předtím nikdo nedělal, a nemít strach z toho, že mě nějaké místo třeba odmítne. Nikdy jsem nikoho nenutil a netlačil na pilu. Pořád mě baví hrát si s projektem a jeho možnostmi, a hlavně mě baví lidi, které můžu díky němu potkávat. Mám neuvěřitelně silný tým individualit, silných osobností, a to mi dává hrozně moc. Je to taková akademie.

Co byste poradil člověku, který má také nápad „na zelené louce“ a váhá, jestli do toho jít?

Jedna věc je vsadit svůj dům a všechno na jednu kartu, a druhá investovat svůj čas – třeba rok nebo dva roky, i za tu cenu, že to nemusí vyjít. Obecně bych ale určitě doporučil jít do toho. Když je váhání příliš dlouhé, začnete hledat různá negativa, a dobrý nápad pak ustupuje pragmatismu a realitě. To je jeden způsob uvažování. A pak je tu ten druhý – jít si za svou představou a snem a nebát se případného neúspěchu. Když v tom nejsou opravdu velké peníze, člověk nemá co ztratit, a vždycky ho to obohatí, koneckonců i ten neúspěch. Sám jsem měl už tolik nápadů, které jsem se snažil realizovat, a snad dvě třetiny z nich skončily nezdarem. Dnes kroutím hlavou nad tím, jak jsem do toho mohl jít, ale nelituju. Jen bych nechtěl opakovat stejnou chybu.

Pokud jde o cestování, kam se v této nejisté době chystáte?

S kolegy plánujeme, že bychom zhruba během měsíce objeli všechny partnery. Jsem trochu nervózní z toho, že nevím, jak se bude situace vyvíjet – abychom tam neseděli v roušce pět metrů od sebe. Kromě toho mě láká objevovat místa v sousedních zemích. Vždycky musím zvážit, co si můžu dovolit jak vůči týmu, tak hlavně vůči rodině. Pořád ale platí, že mě cestování ohromně baví.


Děkujeme za rozhovor Magazínu STORYOUS. Celý článek ismůžete prohlédnout ZDE.


Text: Simona Martínková-Racková